Friedrich Dürrenmatt - Návštěva staré dámy
Tento víkend jsem se poprvé setkala s hrou Friedricha Dürrenmanta Návštěva staré dámy.
Bylo pro mě velkým překvapením, že právě tuto náročnou hru si vybral ochotnický spolek, ale překvapení to bylo velmi příjemné. Jistě, že na výkonech bylo do určité míry znát, že jde o ochotnické představení, ovšem můj dojem to nijak nekazilo. Cítila jsem k hercům hluboký obdiv a úctu pro nadšení, se kterým se do této tematiky pustili a jak skvěle se jí zhostili.
Jak jsem předeslala, do té doby jsem tuto hru neviděla ani nečetla, moje reakce byla tedy hodně vyhrocená. Podle mého soudu josefodolští ochotníci zdařile představili divákovi velké množství otázek, které Dürrenmatt do této hry vepsal.
Hra mě zaujala natolik, že jsem si o den později opatřila záznam TV filmu z roku 1999 s Jiřinou Bohdalovou a Aloisem Švehlíkem. Musela jsem konstatovat, že z podstatných věcí divadelnímu představení nic nechybělo. Film navíc disponoval možností exteriérů a navození atmosféry pomocí vizualizace městečka, lesa, železniční trati atd., ovšem divadelníci je dokázali předat jiným způsobem.
Když se soustředím na dvě hlavní postavy dramatu, pak podle mého názoru byl výkon paní Koďouskové v roli Claire Zachanassianové srovnatelný s herectvím Jiřiny Bohdalové. Pan Koďousek jako Alfred ILL byl dle mého mínění typově lepší (jinými slovy - líbí se mi víc, než pan Švehlík :-) ), ale na jeho herectví přeci jen byla místy vidět spíše ochotnická úroveň. Nicméně toto podotýkám jen ve snaze o objektivitu. Celkově jsem velmi ráda, že jsem měla možnost toto představení vidět, před josefodoláky hluboce smekám a určitě bych na ně šla znova!
V roce 1955 napsal dramatik Friedrich Dürrenmatt – dle svých slov – tragickou komedii, grotesku o nelidském světě, kde skutečnou moc mají jedině peníze. Děj hry Návštěva staré dámy se odehrává v prostředí malého města ve Švýcarsku. Sám autor dal dílu podtitul: Návštěva staré dámy, aneb kronika ohlášení smrti. Pokušení je příliš veliké a naše chudoba příliš trpká. Autor komentuje své dílo slovy: „Zlá hra, která ale proto nesmí být hrána zle, nýbrž co nejhumánněji se smutkem nikoli s hněvem, ale také s humorem, protože této komedii, jež skončí tragicky, nic neškodí víc než smrtelná vážnost.“
Z divadelního programu DS J. K. Tyl Josefův Důl
FOTO: Internet
NÁVŠTĚVA STARÉ DÁMY
Návštěva staré dámy je tragická komedie o třech dějstvích švýcarského spisovatele Friedricha Dürrenmatta. Její premiéra s Therese Giehse v hlavní roli se konala 29. ledna 1956 v Curychu. Hra dosáhla světového úspěchu a svému autorovi přinesla finanční nezávislost.
Obsah:
Miliardářka Claire Zachanassian, ona titulní „stará dáma“, prijíždí na návštěvu do zchudlého maloměsta Güllen. Tam kdysi vyrůstala, ještě jako Klárka Wäscherová. Obyvatelé městečka si od návštěvy slibují finanční podporu, Claire zase pomstu za dávnou křivdu: v mládí otěhotněla s Gülleňanem Alfrédem Illem, ten však otcovství popřel a za pomoci falešných svědků vyhrál následný soudní proces. Klára musela v hanbě, bez peněz a bez pomoci opustit domov, později ale díky sňatku s ropným magnátem a několika dalším manželstvím získala obrovský majetek.
Nyní již vysoce vážená „stará dáma“ učiní Güllenským nehoráznou nabídku: věnuje městu miliardu, jestliže Illa někdo z obyvatel zavraždí. Ti nejprve návrh jednoznačně odmítnou, postupně však začnou podezřele utrácet a dělat dluhy, jako by počítali tím, že se jejich finanční situace brzo zlepší. Ill se nakonec, přemožený strachem a pocitem viny, svým sousedům vydá. Starosta informuje tisk, že paní Zachanassian poskytne městu miliardový příspěvek díky Alfrédu Illovi, jejímu příteli z mládí. Gülleňané vytvoří uličku a Ill jí projde. Když se dav rozestoupí, Ill leží na zemi mrtvý. „Infarkt“ a „samou radostí“, zaznívá v komentářích lékaře i novinářů. Claire nechá mrtvého uložit do rakve, kterou si přivezla, a starosta obdrží miliardový šek.
Interpretace
Stejně jako další Dürrenmattova díla se i Návštěva dá interpretovat mnoha způsoby. Kromě zřejmé kritiky chamtivosti a povrchnosti zde stojí za úvahu i problém sklonů lidí k žití na dluh, obcházení spravedlnosti v zájmu světlých zítřků či otázka, zda může člověk vzít spravedlnost do svých rukou.
Žánr
Dürrenmatt v dramatu spojuje motivy tragédie i komedie a vytváří tak klasickou tragikomedii. Dílo se dá též označit jako tzv. modelové drama, tedy drama, kde nejde o realističnost, ale autor vykonstruuje určitou situaci, kterou dovede do krajnosti a chce jejím prostřednictvím upozornit na určitý společenský jev.
Tragédie
V díle se objevuje mnoho odkazů k antickým tragédiím; tento způsob interpretace zmiňuje sám autor v doslovu. V první řadě je to postava hlavní hrdinky: Claire Zachanassian čeká 45 let na svou pomstu - touto urputností se podobá Médee. Pomsta je možná skrze bohatství, díky němuž z obyvatel města udělá nástroje pro svůj plán. Je „nejbohatší ženou na světě“, její majetek jí umožňuje „jednat jako hrdinka řecké tragédie, absolutně, strašlivě, podobně jako Médea. Ale můžeme ji přirovnat nejen k této řecké hrdince, ale i přímo k bohyni pomsty. Díky své moci může rozhodovat o mnoha osudech. Tento dojem je ještě zdůrazněn tím, že Dürrenmatt Kláru vybavil jakousi pseudonesmrtelností: jako jediná přežila leteckou katastrofu, co jí dodává auru zázračnosti a nadpozemskosti. Ve městě je uctívána jako nedosažitelná modla a nakonec se stává vládkyní nad životem a smrtí.
Tragickým hrdinou se stává hokynář Alfréd Ill, původně vlastně viník. Je jediný, kdo nevyhnutelnému osudu vzdoruje. Svým názorem a chováním získává tragickou velikost.
Formálně evokuje žánr antické tragédie především chór, který na závěr přednáší cynický komentář, kde mimo jiné velebí „svaté dobro blahobytu“. Tím se propojuje motiv „peníze znamenají moc“ s typicky dürrenmattovskou „kritikou západní společnosti blahobytu“ a topoi řeckých tragédií: „Osud a soud, vina a trest, pomsta a oběť“.
Komedie
Skrze téma prodejnosti celého města se hra stává sarkastickou groteskou. Lidé jsou představeni jakožto "počestní občané", když však začnou podléhat lákání peněz, ukážou se jako směšné figurky. Lháři, hamižní podvodníci a pustí žvanilové patří k typickým postavám komedií. Naproti nim stojí osud jednotlivce, který uznává svou vinu a je ochoten nést důsledky. Alfred Ill se zdá být v protikladu vůči bezduché mase jediným morálním člověkem ve městě.
Ne náhodou se městečko jmenuje „Güllen“ (Gülle - kejda). I jiná slova skrývají další významy, už samotné jméno Zachanassian odkazuje na v době vzniku díla známého miliardáře Basil Zaharoffa, Aristotela Onassise a Calouste Gulbenkiana.
cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1v%C5%A1t%C4%9Bva_star%C3%A9_d%C3%A1my