Víš přece, že neslyším, když teče voda - Branické divadlo, Praha
Ve čtvrtek 18.10.2012 jsem měla příležitost zúčastnit se představení hry VÍŠ PŘECE, ŽE NESLYŠÍM, KDYŽ TEČE VODA v Branickém divadle.
www.branickedivadlo.cz/cs/repertoar/k172_vis-prece,-ze-neslysim,-kdyz-tece-voda.html
Z centra Prahy jsem jela metrem po červené trase na Budějovickou, odtamtud autobusem MHD č. 170 (směr Pražská čtvrť) na zastávku U staré pošty. Pak už jsem jen prošla uličkou kolem prodejny potravin do Branické ulice a už jsem viděla nápadné průčelí Branického divadla. Zpátky jsem pak jela už s celým zájezdem autobusem.
Hra samotná byla komedie, skládající se ze tří kratších příběhů. Po prvním příběhu byla přestávka.
O čem pojednávají jednotlivé příběhy?
V prvním – Poznání šokem – řeší ředitel divadla s avantgarním autorem v době vzniku hry (1967) choulostivý záměr uvést na scénu nahatého chlapa. Ředitel chce dokázat, že nenajdou herce, který by si takovou roli chtěl zahrát, ale připlete se doho ke všemu odhodlaný šmírák a aby dostal šanci je ochoten udělat cokoli ..
Ve druhém – Stopy holubic – řeší unavený manželský pár s prodavačem nábytku problém odděleného lože, dokud se k tomu nenachomýtne mladá samička, která zatím touží po loži společném.
Poslední – Já jsem Herbert – je divácky vděčným zážitkem dialog věkem již popleteného páru, zapomínajícího nejenom co řekli před okamžikem, ale přimíchávajícího do rozhovoru jména a milenecké historky, které prožili s někým jiným.
Ve hře účinkovalo pouze 6 herců:
Petr Nárožný
Václav Vydra
Jiří Ptáčník
Naďa Konvalinková
Libuše Švormová
Eva Janoušková
