Jeden z nejvýznamnějších amerických dramatiků Tenesse Williams (1911-1983) se začal jako autor prosazovat po druhé světové válce. Po několika aktovkách se dostavil úspěch Skleněného zvěřince a Tramvaje do stanice Touha. Později se proslavil především románem Římské jaro paní Stoneové či Kočkou na rozpálené plechové střeše (1955), která je také poslední Williamsovou hrou, již jsme v roce 2004 uváděli v Šaldově divadle. Tenessee Williams byl citlivý, zranitelný člověk, nepřekvapí proto, že stejné jsou i postavy jeho her. „Tramvaj“ patří k těm nejbravurnějším a nejemotivnějším z nich. Odehrává se v autorově milovaném New Orleansu, kam jednoho dne přijíždí za svou sestrou Stellou poněkud záhadná, neproniknutelná a vnitřně rozkolísaná Blanche. Stella žije s pudovým a živočišným Stanleym, zatímco obě sestry pocházejí z lepších poměrů. Nesoulad mezi Blanche a jejím švagrem na sebe nenechá dlouho čekat. Tragický konflikt je neodvratitelný, když se Stanley dozví pravdu o minulosti, kterou Blanche úzkostlivě skrývá. Právě ve chvíli, kdy Blanche vzchází naděje na nový začátek po boku mladého, nezkaženého Mitche, hříchy minulosti její život nadobro převrátí. Autor mistrně zaplétá postavy, jejichž osudy se nezadržitelně střetávají. Williams je více než vypravěč, Williams je bytostný dramatik: Nad příběhem Blanche se v atmosféře plné sexuálního napětí a jiskření klene neobyčejně koncentrovaný dramatický děj, v němž má každá postava a každá situace své nezastupitelné místo. Pro psychologicky propracovanou a hlubokou látku, jakou „Tramvaj“ bezesporu je, vybralo divadlo dlouholetého režiséra Národního divadla Ivana Rajmonta, libereckého rodáka, který je zárukou špičkové jevištní interpretace. Za roli v inscenaci Když my mrtví procitneme v jeho režii byla Markéta Tallerová nominována na Cenu Thálie. Také Tramvaj do stanice Touha bude jistě patřit k vrcholům divadelní sezóny nejen v Liberci.

 

Po několika letech přivítáme v Liberci inscenaci, kterou režíruje Ivan Rajmont. Režisér činohry Národního divadla (a před lety její šéf), který v Liberci v r. 2004 realizoval na jevišti Ibsenovo do té doby u nás nehrané drama, Když my mrtví procitneme a před sedmi lety naopak komedii Postelová fraška. Ivan Rajmont patří k režisérským špičkám v naší republice a kromě Národního divadla má za sebou skvělé éry v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a v pražském Divadle Na zábradlí. Není sice přímo libereckým rodákem, ale od dětských let v Liberci vyrůstal a s divadlem tu vlastně začínal.

Po deseti letech přivítáme na jevišti Šaldova divadla Tennesseeho Williamse. Před devíti lety jsme uvedli jeho hru Kočka na rozpálené plechové střeše v režii Petra Hrušky (hlavní role tehdy hráli Tomáš Impseil a Veronika Korytářová). Tramvaj do stanice touha je Williamsovou asi nejslavnější hrou, emotivně vypjatým dramatem o střetnutí iluzí, snů a tvrdé reality života. Představa a sen o tom, kdo jsem a co chci a jaká je moje minulost, se v postavě Blanche střetne s jednoduchým, ale energií a čichem pro realitu nabitým vnímáním života Stanleyho Kowalského, Blanchina švagra. Jejich vzájemný konflikt je konfliktem dvou světů, konfliktem, který je pro jednoho z nich zničující.

Drama z roku 1947, které na Broadwayi poprvé režíroval Elia Kazan, získalo o rok později Pulitzerovu cenu a v roce 1951 jej opět Elia Kazan zfilmoval. Vroli Stanleyho Kowalského tehdy zazářil zejména mladý Marlon Brando.

Tramvaj do stanice touha je emotivním dramatem, v němž najdou svoje všichni ti, kteří nezapomněli, že divadlo a drama přinášejí katarzi, očištění skrze tragedii a také diváci, kteří chtějí lépe vědět a současně mají rádi výrazné postavy spojené se silnými hereckými výkony.

(www.saldovo-divadlo.cz/program/saldovo-divadlo/performance_id/422/ ,

www.saldovo-divadlo.cz/novinky-detail/news_id/359/archive/true/)

 

Lenka Langová, Markéta Tallerová

Markéta Tallerová

Tomáš Impseil

Markéta Tallerová, Martin Stránský

 

 

Děj: New Orleans, vlakové nádraží. „Řekli mi, že mám nastoupit do tramvaje do stanice Touha“ žádá osamělá žena námořníka o správné nasměrování. Touto větou začíná jedna z nejznámějších adaptací románu Tennessee Williamse Tramvaj do stanice Touha.

Jižanská kráska Blanche Duboisová přichází do New Orleansu navštívit mladší sestru Stellu, která si vzala hrubého a jednoduchého Stanleyho Kowalského. Příbytkem manželů je vyděšená. Dvě místnosti nemají mezi sebou dokonce ani zeď, jen prostý špinavý závěs. Blanche nedokáže pochopit, jak dívka dobrého vychování dokázala klesnout tak nízko. Blanche posedlá dlouhými a horkými lázněmi odpočívá ve vaně, kdy se Stanley snaží vyčmuchat v jejich osobních věcech dokumenty o prodeji domu. Je přesvědčen, že Blanche svou sestru obrala o dědictví. Stella se tomu snaží zabránit, ale na sílu statného mladého muže nemá. Kromě toho čekají dítě, ale Blanche to ještě neoznámily. Stella si je vědoma nervové lability a psychické sestřině nevyrovnanosti, proto se snaží být jemná a ohleduplná. Na rozdíl od svého muže.

V bytě Kowalských se pravidelně hraje partička pokeru. Přicházejí Stanleyho kamarádi, mezi nimiž je i Mitch, nejslušnější z nich. Sestry si vyšly na večerní představení, ale vrátily se dřív, než muži dokončili hru. V silném podnapilém stavu se projevuje Stanleyho agresivní povaha. Mitch se seznamuje s Blanche a navzájem okouzlí jeden druhého. Nemluví spolu dlouho, Mitch totiž žije s nemocnou matkou a musí se vrátit. Stelle dojde trpělivost a všechny vyhodí, aby si mohla odpočinout. To Stanleyho rozzlobí natolik, že ji zmlátí. Stella uteče k sousedce Eunice žijící nad nimi. Blanche je šokovaná. Kluci dají Stanleyho pod studenou sprchu, aby se probral a uvědomil si vážnost svého jednání. Po krátkém vystřízlivění vyběhne před dům a křičí do noci manželčino jméno. S pláčem a na kolenou ji prosí, aby se vrátila. Stella podlehne.

Blanche trpí halucinacemi, v nichž se hudba mísí s hlasy. Toužící po lásce a objetí se sbližuje s Mitchem. Jdou spolu na tancovačku a tam mu vypráví svůj příběh. Byla kdysi vdaná, ještě když byla velmi mladá. Muž Allen ji miloval a ona jeho. Jednoho večera, když se pohádali, se Allen zastřelil. Historka se velmi dotkne Mitche, který je citlivým a kavalírským partnerem. Chce Blanche políbit, ale ona se brání.

Stanley si zjistil, co Blanche dělala v minulosti. Všem tvrdila, že je učitelkou anglického jazyka, a že si potřebovala odpočinout vzhledem ke své nemoci. Pravda je však taková, že v místě předešlého pobytu na ni lidé vzpomínají jako na bláznivku a hysterku. Dokonce vypátral, že Blanche nedala výpověď sama od sebe, ale že se zapletla se sedmnáctiletým studentem a proto ji vyhodili.

Stella připraví sestře narozeninovou oslavu a pozve i Mitche. Dívky netuší, že nepřijde, protože mu Kowalski prozradil pravdu o Blanche. Ta je Mitchovým chováním rozrušená. Od Stanleyho dostává autobusovou jízdenku na návrat do městečka Laurel, kde předtím žila. Tím jí dá prakticky najevo, že má vypadnout. Stella se snaží sestru uklidnit, ale ta se schová v koupelně. Na Stellu přijdou porodní bolesti a tak Kowalskí odcházejí do nemocnice a Blanche zůstává sama v bytě. Rozzlobený Mitch přichází za ní. Pohádají se a Blanche stále věří, že si ji vezme. To on odmítá, a proto v hysterickém záchvatu začne Blanche křičet. Mitch raději uteče. Opilý Stanley se po narození syna vrací domů a najde Blanche v patetickém kostýmu a s bižuterií na hlavě, jak kráčí po bytě a vypráví si cosi pro sebe. Začne se do ní opět navážet a psychicky ji deptat. Blanche se začíná bát a tuší, že Stanley jí chce cosi udělat. Ten ji znásilni.

Po návratu z nemocnice se Stella tváří, jakoby se nic nestalo. Ví, co Stanley udělal, ale také ví, že její sestra potřebuje odbornou pomoc. Kowalski s kamarády hrají poker, Stella pomáhá Blanche sbalit si věci. Většinou jde o staré šaty a levnou bižuterii. Blanche si ve své nemoci ráda hrála na aristokratku, která je dokonce mladší než její sestra. Přichází doktor a Blanche věří, že odchází s novým bohatým nápadníkem. Když však zjistí, že je oklamána, dostává záchvat a nervově se zhroutí. Hospitalizace se již nedá odvrátit. Hned po odchodu sestry bere Stella syna a odchází k sousedce s tím, že opouští svého neohrabaného a krutého manžela. Film končí jeho zoufalým naříkáním a vykřikováním Stellinho jména.

( cs.wikipedia.org/wiki/Tramvaj_do_stanice_Touha_%28film,_1951%29 )

 

Tomáš Impseil, Lenka Langová

 

Zde je video z liberecké inscenace na Youtube:

www.youtube.com/watch?v=LzOrPKqMNe4

Liberecký deník
liberecky.denik.cz/kultura_region/tramvaj-do-stanice-touha-je-dojemna-i-drsna-20130301.html

viděla jsem také záznam představení z Divadla pod Palmovkou v obsazení

BLANCHE     Zuzana Slavíková
STELLA        Klára Issová j.h.
STANLEY     Martin Stránský j.h.

a liberecká inscenace se mi líbila více. Tallerová i Impseil hrají příjemně civilně, uvěřitelně, neuječeně. Soustředí se na psychologii postav, jak bylo pravděpodobně původním záměrem hry.

 

 

Na závěr, zde je text hry ve formátu pdf: Williams, Tennessee - Tramvaj do stanice touha.pdf (769,6 kB)