Tosca - ČT

30.03.2015 22:44

Opět zcela mimořádně (podruhé v historii, po článku o TV vysílání inscenace Král Lear s Janem Třískou) píši o představení, které jsem neviděla živě, ale v televizi ze záznamu.

Ovšem jednalo se o mimořádný zážitek, který bych si ráda zapamatovala.

ČT Art, 30. 3. 2015 od 20.20 hodin - Záznam představení z londýnské Královské opery Royal Opera House v Covent Garden. A. Gheorghiu, J. Kaufmann a B. Terfel v hlavních rolích opery G. Pucciniho. Dirigent A. Pappano. Divadelní režie J. Kent (128 min).

Giacomo Puccini - TOSCA

Tosca je název opery Giacoma Pucciniho z roku 1900. Autory libreta jsou Luigi Illica, Giuseppe Giacosa, kteří je napsali na základě předlohy – dramatu La Tosca od Victoriena Sardou (La Tosca měla premiéru v Paříži v roce 1887 se Sarah Bernhardtovou v hlavní roli).

Hlavní postavy
•    Floria Tosca, slavná zpěvačka (soprán)
•    Mario Cavaradossi, malíř a milenec Toscy (tenor)
•    Baron Scarpia, šéf policie (baryton)
•    Cesare Angelotti, bratr Toscy a přítel Cavaradossiho (bas)
•    Kostelník (baryton)
•    Spoletta, policejní agent (tenor)
•    Sciarrone, četník (bas)

Obsah
Tosca je dramatická opera o třech dějstvích. Jde o jednu z mála oper, ve které žádná z hlavních postav nepřežije celá tři jednání až do konce. Její děj se odehrává v Římě v červnu roku 1800. Církevní stát je dobyt francouzskými vojsky a Cesare Angelotti náleží k vládě dosazené Napoleonem. Králi Ferdinandu IV. Neapolskému se však podařilo dočasně Francouze z Říma vytlačit a zřídit státní policii vedenou baronem Scarpiou; Angelotti je uvězněn.

První dějství
Místo děje: kostel Sant'Andrea della Valle v Římě. Cesare Angelotti prchá z vězení, kde seděl za účast v italském osvobozeneckém hnutí. Přichází do kostela, kde mu jeho sestra ukryla ženské šaty na převlečení a nachází zde svého přítele, malíře Cavaradossiho, který zde vytváří obraz Marie Magdaleny.
Angelotti se musí ukrýt a následně po převlečení prchnout, protože za Cavaradossim přichází jeho milenka – slavná zpěvačka Floria Tosca. Ta na Cavaradossiho žárlí, protože slyšela z venku zvuk rozhovoru, ale nachází ho samotného. Kromě toho poznává v rysech Marie Magdaleny markýzu Attavanti – jeho dřívější milenku.
Do kostela vpadne vzápětí v čele vojáků policejní ředitel Scarpia, který pronásleduje Angelottiho a podezírá Cavaradossiho, že mu pomáhal na útěku – ví totiž o jejich někdejším přátelském vztahu. Kromě toho na malíře nevraží, protože je zamilován do Toscy.

Druhé dějství
Místo děje: Palazzo Farnese v Římě (dnes francouzská ambasáda). Scarpia nechává zatknout Cavaradossiho, ale nedaří se mu z něj vypáčit místo Angelottiho úkrytu, a to ani mučením. Když však Tosca slyší jeho úpění, úkryt prozrazuje. Cavaradossi jí to vyčítá jako zradu.
Do toho přichází zpráva, že francouzské vojsko bojující za nezávislost Itálie porazilo Rakušany, načež se Cavaradossi radostně prohlašuje za republikána a revolucionáře. Tím poskytuje Scarpiovi záminku, aby ho dal odsoudit k smrti. Mezitím se vracejí vojáci, kteří šli zatknout Angelottiho, s nepořízenou, protože si Angelotti raději vzal život, než aby se nechal znovu uvěznit.
Tosca se snaží policejního ředitele uplatit, ten ale jako úplatek žádá výhradně ji samotnou. Tosca na to naoko přistupuje a poté, co Scarpia vydá rozkaz, aby byl Cavaradossi zastřelen pouze zdánlivě (slepou patronou), probodne ho nožem a uteče.

Třetí dějství
Místo děje: Andělský hrad v Římě. Tosca přichází na místo popravy a sděluje Cavaradossimu, že nebude popraven, protože popravčí četa bude mít slepé náboje. Ten tedy odchází na popravu v klidu, Scarpia však Toscu oklamal a Cavaradossi je skutečně popraven.
Když Tosca naříká nad mrtvým milencem, přichází stráž, aby ji zatkla za smrt Scarpii. Tosca se nenechá zadržet a spáchá sebevraždu skokem z hradeb.

Nejslavnější árie z opery
•    Recondita armonia – I. dějství, Mario (www.youtube.com/watch?v=l8PMgBrAjEQ )
•    Vissi d'arte – II. dějství, Tosca
•    E lucevan le stelle – III. dějství, Mario; jedna z nejproslulejších operních árií vůbec.

(Wikipedie)

Obsazení

Floria Tosca, slavná zpěvačka (soprán)

Angela GHEORGHIU

Mario Cavaradossi, malíř a milenec Toscy (tenor)

Jonas KAUFMANN

Baron Scarpia, šéf policie (baryton)

Bryn TERFEL

 

Angela Gheorghiu

(born 7 September 1965) is a Romanian soprano.
Since her professional debut in 1990, she has performed in leading roles of several operas at New York's Metropolitan Opera, London's Royal Opera House, the Vienna State Opera, Milan's La Scala, and many other opera houses in Europe and the United States. She has a substantial discography primarily with EMI Classics and Decca and is especially known for her performances in the operas of Puccini.

Jonas Kaufmann

(born 10 July 1969) is a German operatic tenor. He is best known for his performances in spinto roles such as Don José in Carmen, Cavaradossi in Tosca, Maurizio in Adriana Lecouvreur, and the title role in Don Carlos. He has also sung leading tenor roles in the operas of Richard Wagner with success in Germany and abroad, most notably the Metropolitan Opera in New York. He is also an accomplished Lieder singer

Bryn Terfel Jones CBE

(Welsh pronunciation: [ˈbrɨn ˈtɛrvɛl]; born 9 November 1965) is a Welsh bass-baritone opera and concert singer. Terfel was initially associated with the roles of Mozart, particularly Figaro and Don Giovanni, but has subsequently shifted his attention to heavier roles, especially those by Wagner.

Review:

Richard Morrison

Last updated at 12:04AM, July 15 2011

What an unholy trinity! Jonas Kaufmann, the world’s hunkiest tenor, playing the proud rebel painter Cavaradossi. Angela Gheorghiu, still opera’s grandest diva, bringing her silent-movie histrionics to the role of Tosca, quintessential archetype of all divas. And Bryn Terfel summoning awesome malevolence as Scarpia, the police chief whose treachery and lechery sends them all to assorted violent deaths on that hectic night in Rome.

https://www.thetimes.co.uk/tto/arts/music/classical/article3095120.ece

Fotky z Internetu, především intermezzo.typepad.com/intermezzo/2011/07/tosca-royal-opera-house-gheorghiu-kaufmann-terfel.html