Roddy Doyle - A Star Called Henry
RODDY DOYLE – A STAR CALLED HENRY
Děj knihy pokrývá první čtvrtinu 20. století v Irsku. Hlavním hrdinou je Henry Smart, který se narodil roku 1901 do chudé čtvrti Dublinu. Jeho otec Henry byl vyhazovačem v nevěstinci a nájemným vrahem. Měl jednu nohu dřevěnou a po celém městě byl znám klapotem svých kroků. Jednoho dne však beze stopy zmizel. Henryho matka Melody vlivem životních podmínek a bídy strádala, propadala alkoholu. Opakující se zoufalství z úmrtí jejích dětí ji dovedlo až na pokraj šílenství. Bída, chudoba, hlad, špína a utrpení je v knize popsáno velmi působivě. Henry se od velmi útlého věku zhruba 5 let staral sám o sebe. Opustil zoufalou bídu domova a vzal s sebou o dva roky mladšího bratra Viktora. Spolu se protloukali Dublinem, naučili se žebrat, podvádět i krást. Henry měl touhu po vzdělání, do školy se však s Viktorem dostali pouze na jeden den, vzala je tam laskavá paní učitelka Miss O’Shea. Vedení školy ale oba chlapce rychle vyloučilo. První část knihy končí tragickou smrtí malého Viktora na tuberkulózu.
Ve druhé části se ocitáme v revolučním roce 1916. Takzvané Velikonoční povstání bylo pokusem militantních Irských republikánů o získání nezávislosti na Spojeném království. Henry, ač mu ještě není ani 15 let, se ocitá přímo ve středu dění a tráví Velikonoční týden v General Post Office, je svědkem i účastníkem střelby i zabíjení. Během této vypjaté doby se znova setkává se svou bývalou učitelkou a sblíží se s ní. Miss O’Shea je sice o 10 let starší, ale Henry vypadá mnohem starší, než ve skutečnosti je. Povstání bylo potlačeno po šesti dnech bojů a jeho vůdci byli válečným soudem odsouzeni k smrti a popraveni. Henrymu se povedlo utéci z vězení a žil pod jiným jménem prostý dělnický život, pracoval v docích a bydlel s dívkou Annie, o jejímž manželovi se domnívali, že padl v bojích 1. světové války.
Po nějaké době se však k Henrymu na ulici přihlásí Jack Dalton, který ho znal již z GPO. Henry se s překvapením dozvídá, že se stal živoucí legendou, hrdinou. Jack ho znovu zavede do prostředí republikánů. Henry se tak v podstatě ne z vlastní vůle opět ocitá v centru dění. Jako jeden z mála veteránů Velikonočního týdne je považován za hrdinu. Zapojuje se do odbojového hnutí proti Angličanům a jejich přívržencům. Jde ve stopách svého otce, stává se z něj vrah, který zabíjí lidi ranou dřevěné nohy, kterou zdědil po svém otci. Stává se členem užšího kruhu důvěrníků Michaela Collinse. Po tři roky jezdí na ukradeném kole po celém Irsku, skrývá se, trénuje nové zabijáky a sám na příkaz IRA zabíjí lidi, jejichž jména dostane napsaná na kusu papíru. V této době se opět setkává se svou celoživotní láskou, bývalou učitelkou Miss O’Shea a ožení se s ní. Brzy poté však dochází k prozření – už nechce být dál aktivním členem republikánské armády, nechce dál zabíjet. Je rozčarován z toho, že důležitými a vlivnými postavami v Irsku se stávají především lidé z mocných a bohatých rodin, kdežto on, který se narodil do dublinského smogu a špíny a nikdy nic neměl, je jen jejich loutkou, figurkou dobrou k tomu, aby ho poslali zabíjet.
Ve volbách v prosinci 1918 získala strana Sinn Féin pro Irsko v britském parlamentu největší zastoupení. Dne 21. ledna 1919 vytvořila vlastní parlament (Dáil Éireainn) a založila Irskou republiku, nezávislou na Spojeném království. Britská vláda odmítla akceptovat nově vyhlášený stát, což vedlo k Irské válce za nezávislost. Během této války byl Henry zajat a mučen, opět se mu však podařilo uprchnout, i když ve zbídačeném stavu. Několik měsíců se ve skrytu zotavoval a odbojovou činnost podnikala jeho žena na svou vlastní pěst, i přesto, že byla těhotná. Porodila mu dceru Saoirse, ale Henry holčičku viděl až po 5 měsících, protože v době jejího narození byl na útěku. Děj knihy uzavírá Henryho definitivní rozčarování a rozchod s bývalými spolubojovníky. Dokonce on sám se ocitl na jejich černé listině lidí, určených k zabití. Podaří se mu vyváznout a je připraven k odjezdu ze země. Jde se rozloučit se svou ženou Miss O‘Shea pod okna věznice, kde je držena. O dcerku zatím pečuje babička, stará Missis O‘Shea.
V knize se několik motivů opakuje, což z příběhu dodává až baladický charakter. Například motiv útěku před nebezpečím skrze kanály a podzemní stoky. Poprvé takový únik podnikne Henry spolu se svým bratrem Viktorem v náručí jejich otce. Henrymu se tento zážitek silně vryl do paměti (stejně jako pach krve, kterou byl nasáklý otcův kabát), a později sám několikrát zmizí pronásledovatelům cestou skrze podzemní vodní toky.
Dalším opakujícím se motivem je dialog učitelky Henryho a jeho Miss O’Shea, když ho chtěla naučit počítat: Dva a dva? Dva a dva co? Dva a dva … (např. lívance..) Čtyři.
Snad nejpodivnější postavou románu je Henryho babička Nashová, matka jeho matky. Je náruživou čtenářkou. Henry se od ní chce dozvědět detaily o svých rodičích, hlavně o svém otci a jeho zaměstnavateli, a babička mu tyto informace poskytuje kousek po kousku výměnou za knihy, které pro ni krade v knihovnách a v domech bohatých občanů. Babička však chce výhradně knihy napsané ženskými autorkami.
Jedinou postavou, která nějakým způsobem vybočuje z irské linie, je pan Climanis, přistěhovalec, litevský Žid, který se oženil s Irkou jménem Marie. Henry se s ním přátelil a to, že republikáni pana Climanise popravili jako špióna, v něm posílí vztek a touhu vše opustit.
Tato kniha je první z trilogie The Last Roundup, která obsahuje knihy: A Star Called Henry (1999); Oh, Play That Thing! (2004); and The Dead Republic (2010).
Autor
Romanopisec, dramatik a scénárista. Několik jeho knih bylo úspěšně zfilmováno. V roce 1993 dostal Booker Prize. Vyrostl v Kilbarracku v Dublinu, nyní žije v Killiney. Vystudoval dublinskou univerzitu; než se stal spisovatelem na volné noze (1993), několik let učil angličtinu a zeměpis.
Roddy Doyle (born 8 May 1958) is an Irish novelist, dramatist and screenwriter. He is the author of ten novels for adults, eight books for children, seven plays and screenplays, and dozens of short stories. Several of his books have been made into films, beginning with The Commitments in 1991. Doyle's work is set primarily in Ireland, especially working-class Dublin, and is notable for its heavy use of dialogue written in slang and Irish English dialect. Doyle was awarded the Booker Prize in 1993 for his novel Paddy Clarke Ha Ha Ha.
Roddy Doyle se v roce 2003 sešel s Václavem Havlem
„Následujícího dne jsme pro našeho hosta uspořádali „spisovatelský“ oběd v příhodně zvané restauraci L’Ecrivan. Vedle Bona a The Edge z U2 tam byl básník a laureát Nobelovy ceny Seamus Heaney, dramatik Conor McPherson a vítěz ceny Man Booker Prize Roddy Doyle. Pozdější slavnostní večer uváděla herečka Vanessa Redgraveová a památnou úvodní řeč pronesl Seamus Heaney po performanci hry Briana Friela Aristokrati. Ve slavném dublinském divadle Abbey Theatre, jakémsi našem Národním divadle, se sešlo na pět set hostů, kteří vzdali hold českému hostu, aristokratovi duše a svědomí, Václavu Havlovi.“
****************************************************************************************************************************************
p. 73 (at school)
- Two and Two? She said.
- Don’t know, I said. – Two and two what?
- Cows, she said.
- Four, I said.
- That’s too easy, a kid behind me complained.
I looked back and he shrivelled.
- Twenty-seven and twenty-seven, she said.
- What?
- Bottles.
- What’s in them?
- Porter.
- Fifty-four.
p. 107 (at GPO during the Easter Rising)
I grabbed a bowl from a vard table and held it out to be filled.
- Two and two?
I was looking at two brown boots that had a woman’s toes neatly packed into their points.
- Don’t know. Two and two what?
- Bottles.
- What’s in them?
- Porter.
I looked at her.
- Four.
- I knew it was you, said Miss O’Shea.
p. 229 (at the yard of Old Missis O’Shea)
She spoke.
- Two and two?
I stopped.
- Don’t know, I said. – Two and two what?
- Griddle cakes.
- Who made them?
- I did.
- Four, I said.
- Maithú, Henry.
*******************************************************************************************************************************
RODDY DOYLE – OH, PLAY THAT THING
Ve druhém dílu trilogie Henry v roce 1924 přijíždí do Ameriky ve snaze uniknout pronásledování IRA.
Nejdříve žije v New Yorku, kde se účastní ilegálního obchodu s alkoholem a reklamních kampaní s tzv. sandwich boards. Stále však v zádech cítí pronásledování svých krajanů.
Po několika letech odjíždí do Chicaga, kde se setkává s mladým trumpetistou Louisem Armstrongem a stává se jeho společníkem, bílým mužem, který Armstrongovi otevírá cestu tam, kam by sám jako černoch nebyl vpuštěn kvůi rasové segregaci. V Chicagu se také konečně po letech znova setká se svou ženou a dcerou Saoirse. Brzy se však i Chicago stává pro Henryho nebezpečným, protože spolu s Armstrongem mají potyčky s italskou mafií, která chce ovládat hudební kluby.
Vydávají se proto znovu do New Yorku a na nějakou dobu rozjíždějí spolupráci s Olafovou nevlastní sestrou „Olaf’s Half-Sister“.
Henryho však nakonec dopadne IRA, která o něm věděla celou dobu, od první chvíle, co přijel do Ameriky. Šťastnou náhodu se mu podaří uniknout smrti a se znovu nalezenou ženou a dcerou.
V letech Velké hospodářské krize prchají a skrývají se v lesních obydlích, ve stodolách, cestují nákladními vlaky jako hoboes. Během té doby se jim narodí druhé dítě, syn Séamus Louis, kterému Henry říká Rifle.
Pak jednoho dne však dojde při naskakování na nákladní vlak k nehodě, při které Henry přijde o nohu a také o rodinu, která mu osudným vlakem ujela do neznáma. Henry má nyní dřevěnou protézu, stejně, jako kdysi jeho otec v Dublinu.
Během 30. a 40. let potom putuje sám po Americe a snaží se vystopovat pověsti o své rodině, dychtivě naslouchá různým skazkám a příběhům vyprávěným u táborových ohňů, kde se scházejí tuláci, jako je on sám.
V úplném závěru ho od smrti zachrání filmový štáb, ve kterém byl režisér John Ford a herec Henry Fonda.
Henrymu je 45 let.