Nejsem jako vy
PICOULTOVÁ, Jodi. Nejsem jako vy. Vyd. 1. Překlad Hana Petráková. Praha: Ikar, 2011, 567 s. ISBN 978-802-4916-811.
Anotace: Jacob Hunt, hlavní hrdina tohoto románu, žije s matkou a o tři roky mladším bratrem v malém americkém městečku. Je mu osmnáct let a na první pohled působí jako klasický teenager, je výborný matematik, má smysl pro pořádek a nesnáší změny. Zajímá se o forenzní analýzu, takže rád navštěvuje místa činu a radí policistům, jak by měli své případy vyšetřovat.
To, co má navíc, je Aspergerův syndrom, jednu z poruch autistického spektra, která se projevuje potížemi v komunikaci a sociálních vztazích při zachování průměrné až nadprůměrné inteligence. Jacob je neprodyšně uzavřený ve svém vlastním světě. Snaží se být jako všichni ostatní, ale netuší, jak by to měl udělat.
Jednoho dne je za podivných okolností zavražděna jeho lektorka sociálních dovedností Jess. Policie nejprve podezřívá Jessiina přítele Marka, všechny stopy však vedou k Jacobovi, který se rázem stává jediným podezřelým. Jeho matka shání obhájce a snaží se synovi pomoci. Román je psán z pohledu všech hlavních zúčastněných osob, každá kapitola je vyprávěna někým jiným. Čtenář má možnost sledovat případ z pohledu Jacobovy matky Emmy, jeho bratra Thea, který, ač je zdravý, nemá po boku postiženého bratra jednoduchý život. Vypravěči jsou také obhájce Jacoba, mladý právník, který teprve sbírá zkušenosti, a také Rich, vyšetřovatel celého případu. Nechybí ani Jacobův pohled. Kniha Nejsem jako vy je výborný psychologický román, který stojí za přečtení.
Můj názor:
Tato kniha se mi velice líbila, přečetla jsem ji během několika málo dní a byla jsem nadšena. Díky ní jsem se začala více zajímat o autorku a hledat další její knihy.
+ Velice dobře (dle mého názoru) popsaný život s člověkem s Aspergrovým syndromem, jeho myšlení a chování.
+ Zajímavý je také úhel pohledu Emmy, která se snaží být oběma svým dětem dobrou matkou a Thea, Jacobova bratra, který se musí přizpůsobit režimu v rodině.
+ Na osobě Jacobova otce si čtenář může uvědomit, že chlapec poruchu patrně podědil po něm, jeho chování je popsáno velice podobně, protože však dosahuje o trošku menší intenzity, ještě je počítán mezi "normální" populaci.
Obálka anglického vydání:
