08.08.2015 23:23

Nádherný zážitek, poprvé v životě se mi podařilo vidět představení Letních Shakespearovských slavností. Komedie Williama Shakespeara se hrála na Letní scéně HAMU (nádvoří Lichtenštejnského paláce - na Malostranském náměstí).

 

William Shakespeare - Mnoho povyku pro nic

(Much Ado About Nothing)

Překlad	Martin Hilský
Režie	Jiří Menzel
Scéna	Jaroslav Milfajt
Kostýmy	Sylva Zimula Hanáková
Hudba	Léo Delibes – Coppélia
Pohybová spolupráce	Jana Hanušová
Asistentka režie	Magdalena Lážnovská
Asistentka asistentky	Magdaléna Sochorová
Produkce	Petra Rumpíková

 

OBSAZENÍ

DON PEDRO	Miloš Vávra
BENEDICK	Václav Jílek
CLAUDIO	Radúz Mácha / Tomáš Vaněk
DON JOHN	Jan Révai
BORACHIO	Jan Jankovský
KONRÁD	Václav Liška
LEONATO	Daniel Rous
HÉRÓ	Lenka Zahradnická
BEATRICE	Petra Horváthová
ANTONIO	Pavel Nový
MARGARETA	Jana Malá
URSULA	Marie Štípková
MNICH FRANCIS	Vladislav Beneš
PUŠKVOREC	Petr Čtvrtníček
ŠŤOVÍČEK	Leoš Noha
HUGO PLACKA	Jaroslav Šmíd
JIRKA UHLÍŘ	Martin Kubačák
KOSTELNÍK & POSEL	Ctirad Götz / Václav Rašilov

Shakespearova sváteční komedie o lásce, intrikách a lžích se odehrává v 16. století v sicilské Messině. Střízlivě drsný příběh je plný překvapení, milostných zvratů, důvtipných pletich i zákeřných pomluv. Získá Claudio lásku Héró? Odhalí pošetilí strážníci Puškvorec se Štovíčkem intriky Dona Johna? Jak dopadnou šarvátky Benedicka a Beatrice? Zvítězí láska?

Jedná se o komedii vyprávějící o dvou párech - sladce zamilovaných Claudiovi a Héró a jízlivých a výmluvných Benedickovi a Beatricii.

Děj se odehrává po roce 1283 v sicilské Messině.
Messinský vládce Leonato má dceru Héró, kterou si chce vzít Claudio z Florencie. Ale Don Juan (nevlastní bratr aragonského prince Dona Pedra) spolu se svým sloužícím Borachiem nastraží na Claudia a Héró lest. Řeknou Claudiovi, že je mu budoucí žena s Borachiem nevěrná. Claudio nevěří, tak se za ni Borachiova přítelkyně Margareta přestrojí a před jejich zraky s Borachiem flirtuje.
Claudio se naštve a v den svatby Héró přímo před oltářem a přede všemi zahanbí. Leonato se ji rozhodne očistit tak, že rozhlásí, že zemřela. Claudio se však nakonec dozví o intrice Dona Juana a uzná svou chybu. Souhlasí, že se ožení s Heřinou sestřenicí (ne s Beatrice). Během svatby je ona sestřenice ke Claudiově radosti i překvapení odmaskována jako Héró.
Vedlejší dějová linka se týká Heřiny sestřenice Beatrice, která je jízlivá, hádavá, samostatná a odmítavá. Odjakživa se hádá a špičkuje s Claudiovým přítelem Benedickem. Ostatní se je spolu pokoušejí sblížit známým způsobem – před jedním mluví o tajné lásce toho druhého. Beatricie s Benedickem se do sebe skutečně zamilují, ale když zjistí, že to na ně ostatní nahráli, zase se začnou hádat. A nakonec se – z trucu – vezmou.

(Wikipedia)

Fotografie: https://www.shakespeare.cz/2015/cz/mnoho-povyku-pro-nic-fotogalerie/178/

Fotky: https://www.shakespeare.cz/cz/mnoho-povyku-pro-nic-2016-foto-eva-bebko/235/

 

Moje postřehy a poznámky:

Kritika této inscenaci Jiřího Menzela vyčítala průměrnost, špatné režijní vedení, nedbalý výklad postav a především to, že celou inscenaci ovládá Petr Čtvrtníček v úloze velitele stráže Puškvorce (Puškvorec je postava obyčejného velitele stráže, který si ale hraje na intelektuála a tak používá jen samá vybraná slova a cizí výrazy. Používá je ale většinou nesprávně a z toho se rodí geniální vtipy, které umí Petr Čtvrtníček perfektně zahrát a diváci náležitě ocenit. Kromě postavy Puškvorce táhne i překlad Martina Hilského. Překladatelská legenda na úvod premiéry s grácií sobě vlastní poukázala na to, že Mnoho povyku pro nic je skutečně lehká, typická představitelka Shakespearových svátečních komedií. Hilský se proto nebojí ji prošpikovat více či méně okatými košilatými dvojsmysly. K žánru takové komedie navíc právě na letní scéně to asi patří a není nijak na škodu.)

Já osobně jsem byla z představení nadšená, i když jsem nepřicházela jako připravený divák - měla jsem pouze matnou představu o postavách a ději. Představení však bylo pochopitelné a zábavné i pro takového ignoranta, jakým jsem se předvedla být já. Pokud jsem schopna posoudit, herecké výkony byly výborné. Moc mě potěšil Václav Jílek, kterého jsem kdysi vídala v Liberci. Také jsem ráda viděla Pavla Nového, schopného hrát celkem bez problémů, i když zřejmě ještě není v takové formě, jako býval dříve.

Snad pouze jednu výtku kritiků jsem zvažovala - dvojice Beatrice a Benedick, kteří se spolu neustále škorpí a dávají hlasitě najevo, jak oni se nenechají polapit láskou, asi byla napsána pro starší herce, nějak životem otřískané a v důsledku toho zahořklé. Zde Perta Horváthová i Václav Jílek jsou oba mladí. Jako divákovi mi to nevadilo a jejich úlohu jsem jim bez problému věřila, neumím ovšem posoudit, jestli se neodchylují od autorského záměru W. Shakespeara. 

Celkový dojem z představení (nejen můj) byl VELMI KLADNÝ. Moc se mi líbilo a vzbudilo ve mě chuť se seznámit se Shakespearovým dílem více.

Poslední dvě fotografie: JS