Král Lear - ČT

02.06.2014 22:12

Zcela výjimečně sem zařazuji i divadelní představení, které jsem neviděla živě, ale zprostředkovaně, díky České televizi. Král Lear s Janem Třískou v titulní roli byl hitem Letních Shakespearovských slavností na Pražském hradě v roce 2002.

ČT ART - 2.6.2014 / 20.20 hod. Krásný dárek k mým narozeninám. :-)

Král Lear

Jan Tříska v titulní roli Shakespearovy tragédie inscenované na nádvoří Nejvyššího purkrabství Pražského hradu (2003). Dále hrají: J. Kačer, J. Langmajer, A. Jastraban, D. Prachař, E. Elsnerová (nejstarší dcera Goneril), J. Schneiderová (Regan), K. Sedláčková (nejmladší Kordelie), D. Suchařípa, J. Novotný, I. Chmela a další. Divadelní režie M. Huba. Kamera J. Lebeda. Televizní režie J. Brichcín

Shakespearova hra vznikla na sklonku jeho vrcholného „tragického období“ a její autor v ní navázal mimo jiné na kronikářské pověsti o vladařích staré Británie. Vyjádřil v ní i svůj pocit z konce jedné epochy, kdy se hroutí všechny tradiční hodnoty a se změnou poměrů nastupuje bouře a chaos. V tomto smyslu lze také Krále Leara interpretovat jako Shakespearovu hru apokalyptickou, v níž se téma soukromé prolíná s tématem veřejným a v níž se rodinné drama proměňuje ve výpověď mnohem širšího významu.

„Lear je člověk řízený nikoli svým intelektem, nýbrž svými vášněmi a city,“ řekl o postavě pošetilého krále a otce Jan Tříska, který předtsvení odehrál bezprostředně poté, co byl hospitalizován s posunutou ploténkou v motolské nemocnici - odpoledne ještě absolvoval vyšetření na počítačovém tomografu a večer už hrál s plným nasazením. „A protože byl celý život rozmazlovaný od všelijakých sluhů a přisluhovačů, vede si na stará kolena velmi nemoudře. Zaslouží si však i naše pochopení: ne náhodou sám o sobě říká - jsem člověk, jemuž je ukřivděno víc, než on kdy křivdil jiným… Což je pravda, protože málo platné, je to sice protivný dědek, ale nelze mu upřít jistou velikost: vždyť on těm svým třem dcerám opravdu úplně všechno rozdal.“

Vedle Jana Třísky, který v Learovi vystupoval po dvě sezóny bez alternace, uvidíte dále Jiřího Langmajera jako Edgara: právě nasazení, s jakým Jiří Langmajer Třískovi sekundoval, mu tento rok pomohlo k získání hlavní role v Hamletovi, další klíčové inscenaci Shakespearovských slavností. Dále hrají Jan Kačer (Glostr), David Prachař (Šašek), Adrian Jastraban (Edmund), Klára Sedláčková (Kordelie), Eva Elsnerová (Goneril), Jitka Schneiderová (Regan), Igor Chmela (Cornwall), David Suchařípa (Kent) a další.

Záznam inscenace z Letních shakespearovských slavností na Pražském hradě byl pořízen ve druhém roce její existence, krátce předtím, než se na podzim roku 2003 přestala hrát. Vyprodaná představení pod širým nebem, na která chodilo v Praze denně přes 500 diváků a na Brněnský Špilberk dokonce až 1500, probíhala ve výjimečné atmosféře. Jan Tříska byl za titulní roli nominován na Cenu Thálie a získal Cenu Alfréda Radoka.

www.ceskatelevize.cz/porady/1117981258-kral-lear/

************************************************************************************************************************************************************************************

Král Lear (anglicky King Lear) je tragédie anglického dramatika Williama Shakespeara napsaná mezi lety 1603–1606. Jedná se o příběh krále, který propadne šílenství poté, co pošetile rozdělí dědictví mezi tři dcery na základě jejich lichotek, což má pro všechny tragické následky.
Hra je založena na legendě o keltském králi Leirovi.
Děj hry:
Lear, britský král, byl velice oblíbený a milovaný, ale stáří ho přimělo vzdát se své vlády. Nebál se opustit trůn, jelikož měl tři dcery, kterým mohl své vladařské povinnosti předat. Nejvíce miloval svoji nejmladší dceru Cordelii. Do poslední chvíle chtěl být spravedlivý a rozhodl se, že podle toho, jakými slovy dcery vyjádří svoji lásku k němu, tolik jim dá území.
Byl mile překvapen neupřímnými řečmi dvou starších dcer, Goneril a Regan, avšak nemile překvapen slovy Cordelie, protože neuměla slovy popsat lásku, kterou cítí ke svému otci. Tím byl král velice zarmoucen. Lear ji vyhnal ze své země.
Cordelie se vydala do Francie, kde se provdala za francouzského krále, ale byla nešťastná. Starší sestry byly na otce milé jen pro své blaho. Ihned po rozdělení vlády se k otci chovaly velice hrubě a chladně, až ho dohnaly k šílenství.
Stejně jako Lear Cordelii, křivdil jeho přítel Gloster svému synovi Edgarovi. Mladší syn Edmund chtěl získat celé dědictví a donutil otce staršího bratra Edgara nenávidět. Edgar se musel převléci za chudého blázna a schovávat se.
Lear bloudil se svým šaškem a Kentem po zemi, kde se setkal s Edgarem. Mezi tím soupeřily jeho dcery Goneril a Regan mezi sebou. Tyto zprávy o otci se donesly i ke Cordelii. Rozhodla se tedy jet otce zachránit. Vstup Francouzů na britské území však sestry velice rozčílil a chystaly se na boj. Vyhráli Britové, ale i přesto se Cordelie s otcem setkala. Brzy sestry vyhlásily rozkaz oba dva pověsit. Cordelie byla tedy oběšena a otec umřel ze zármutku.
Se svým otcem se setkal i Edgar a i přes to všechno mu dokázal odpustit. Usmířený otec nakonec zemřel v náručí svého syna. Goneril a Regan se navzájem zabily, pouze Edgar toto všechno přežil.

************************************************************************************************************************************************************************************

 

 

 

 

 

 

 

 

Král Lear

Král Lear vznikl na sklonku vrcholného Shakespearova "tragického období". Hra vyšla v roce 1608 a její autor se v ní navázal mimo jiné na kronikářské pověsti o vladařích staré Británie.

 

Král Lear

Ve starších variantách příběhu pošetilého krále Leara a jeho upřímné dcery Cordelly docházelo obvykle k happyendu v podobě sladkého rodinného smíření. Podle Shakespeara však Learova pošetilost poškodí nejen vztahy s jeho blízkými, ale rozvrátí také celou jeho říši a vydá ji všanc válkám. Autor tak vyjádřil i svůj pocit z konce jedné éry, kdy se hroutí všechny tradiční hodnoty a se změnou poměrů nastupuje bouře a chaos. V tomto smyslu lze Krále Leara interpretovat jako Shakespearovu hru apokalyptickou, v níž se téma soukromé prolíná s tématem veřejným a v níž se rodinné drama proměňuje ve výpověď mnohem širšího významu.

 

Lear

Shakespearův Hamlet se mnohdy popisuje jako tragédie nerozhodnosti, o Othellovi se říká, že je tragédií žárlivosti, a Macbeth bývá označován jako tragédie ctižádosti. U Krále Leara takové vodítko chybí - skličující drama starého krále a otce zkrátka nelze shrnout do žádné zjednodušené formulace či téze. Král Lear je často pokládán za hru tak velikých rozměrů, že se vzpírá jevištnímu ztvárnění. Režisér Martin Huba, překladatel Martin Hilský i titulní představitel Jan Tříska zvolili ve své interpretační práci cestu trpělivého a pokorného rozkrývání konkrétních lidských situací. Činili tak s vědomím, že právě v jejich významové bohatosti a paradoxnosti spočívá velikost této hry především, že jenom jejich prostřednictvím lze odhalit, čím tato velká Shakespearova hry oslovuje i přesahuje každou dobu a stává se výpovědí o lidském údělu.

[Tiscali/Schok/PPF, Foto: (c) Pavel Mára - 22. 5. 2002]

 

 

 

Wiliam Dyce - Lear and fool
"Král Lear je excentrik, což jsem v poněkud mírnější formě i já. Je to člověk ovládaný nikoli intelektem, ale svými vášněmi a city. A protože je celý život hýčkaný a rozmazlovaný od všelijakých sluhů a přisluhovačů, vede si na stará kolena velmi nemoudře. A nedokáže si pomoct, přestože dobře ví, že svým nemožným chováním škodí sobě, ostatním a nakonec i celé zemi. Přesto mu nelze upřít jistou velkorysost - je to sice protivný dědek, ale svým třem dcerám opravdu úplně všechno rozdá."
Jan Tříska, představitel Krále Leara

"Pokaždé, když se v divadle dotýkám tématu, jímž jsem nadchnutý, zažívám současně radost i strach - radost, že se k němu smím tak často a blízko přibližovat, a strach, abych mu třeba svou těžkou rukou náhodou neublížil. No a Král Lear k takovým úchvatným, oslňujícím tématům určitě patří. Já se teď jako režisér snažím hlavně o to, abychom alespoň část zaujetí a vážnosti, které s herci prožíváme při zkouškách, předali těm, kdo se na nás při představení budou dívat a pro které to vlastně všechno děláme."
Martin Huba, režisér

"Pravý kronikářský příběh pana Williama Shakespeara o životě a smrti Krále Leara a jeh třín dcer. S nešťastným životem Edgara, syna a dědice hraběte z Glosteru a s jeho chmurným a strojeným humorem bláznivého Toma - jak byl hrán před jeho Veličenstvem ve Whitehallu o vánočních svátcích večer na sv. Štěpána služebníky jeho Veličenstva, hrajícími obyčejně v Globe na Bankside."
reklamní titul prvního vydání hry v roce 1608

[Tiscali/Schok/PPF - 22. 5. 2002]



William Shakespeare
Král Lear

Inscenace Martina Huby

Překlad: Martin Hilský
Režie: Martin Huba
Scéna: Jozef Ciller
Kostýmy: Milan Čorba
Hudba: Petr Malásek

Osoby a obsazení:
Lear, král Británie: Jan Tříska
Francouzský král: Miroslav Hrabě, David Švehlík
Vévoda burgundský: Michal Slaný
Cornwall: David Novotný, Igor Chmela
Albany: David Matásek, Jan Novotný
Kent: David Suchařípa
Glostr: Jan Kačer
Edgar: Jiří Langmajer
Edmund: Karel Dobrý, Adrian Jastraban
Osvald: Zdeněk Vencl, Marek Taclík
Curan: Richard Trsťan
Šašek: David Prachař, Miroslav Táborský
Šlechtic: Rudolf Jelínek
Družina: Martin Stránský
            Ladislav Hampl
            Daniel Bambas
            Petr Pěknic
            Jakub Kabeš
            Pavel Batěk
            Petr Rakušan
            Martin Sochor
            Zdeněk David
            Přemysl Houška
            Lukáš Král
Goneril: Martina Válková, Eva Elsnerová
Regan: Linda Rybová, Jitka Schneiderová
Kordelie: Barbora Seidlová, Linda Rybová, Klára Sedláčková - Oltová
Ona: Eva Čížkovská

www.shakespeare.cz/2002/hra_lear.html