Příběh začíná ve vesnici Bystrance v domě rychtáře Slomka, moudrého muže, který si nejvíce zakládá na výchově své dcery Petrony. Po jeho smrti Petrona vládne statku a i když ji muzika ani tanec nikdy nezajímaly, zamiluje se do svého kamaráda, mlynáře Tómy Buryjů.

Tóma navštěvuje Petronu čím dál častěji, což se však nelíbí její matce Slomkové. Jednoho dne se Tóma beze slova ožení se svou láskou Jenůfou, dcerou hospodského z Klumčic. Ale je to Petrona, která ho má stále ráda a ranilo ji, že on se jí o plánovaném sňatku ani slůvkem nezmínil. Přesto pevně věří, že právě Jenůfa ho dokáže přivést na lepší cestu a odnaučí ho hazardu. Jenomže opak je pravdou. Tóma prohrává v kartách ještě více než za svobody. Když se jim narodí dcera, je moc šťastný a slibuje, že se polepší. Jenůfa za krátkou dobu zemře a svého manžela požádá jenom o jediné - aby našel malé Jenůfce hodnou a laskavou novou maminku. Tóma zvolí Petronu a rozhodne se, že se s ní ožení. Matka Slomková se svatbou rezolutně nesouhlasí a když vidí, že si chce Petrona prosadit za každou cenu svou, postará se, aby se jí zřekla celá rodina.

Petrona se stává Jenůfčinou pěstounkou, stará se o ni a má ji ráda jako svou vlastní. Nicméně velice zatouží také po synovi. Tóma ale dál karbaní a zadlužuje se. Když mu za to manželka jaksepatří vyčiní, zmrazí ji jedinou poznámkou: z lásky si ji přece nebral. Dívka je přesto přesvědčena, že se Tóma ještě může změnit a ona zůstane i nadále jeho věrnou ženou.

Po dvou letech je z Petrony vdova a z Jenůfky sirotek. Jednou, když byl Tóma zase opilý v hospodě a pohrával si s myslivcovou puškou, vyšel náhodný výstřel. Petrona ho však nelitovala. Kvůli manželovým dluhům byla nucena rozprodat veškerý svůj majetek a jediné, co jí zůstalo, byla počestnost, včelník a pastorkyně Jenůfka.

Tamější farář je učarován tím, jak obětavě se Petrona stará o nevlastní dcerku a svěří jí správu bystranské kaple. Od té doby se jí začne přezdívat kostelnička. A dále se začíná odehrávat příběh malého děvčátka, pastorkyně Jenůfky...

Jenůfčiným nejlepším kamarádem se stává malý Laca Klemeň, jemuž se jako malá holčička zaslíbí. V dospělosti ji již Laca věrně miluje a usiluje také o její lásku. Zlom nastává ve chvíli, kdy je donucen odjet na tři roky na vojnu. Jediné, oč prosí, je, aby mu Jenůfka zůstala věrná. Petrona zatím však nevěří Lacovu tvrzení, že jsou si s Jenůfkou souzeni. Tohle pochopí až ve chvíli, kdy mladík dostane volno, navštíví svou milovanou a padnou si do náruče.

Mezitímco je Laca pryč, začne Jenůfce nadbíhat jeho bratr Števa, jenž k nim začne docházet. Děvče ho zpočátku nesnáší, protože zná jeho povalečskou a "záletnickou" povahu. Števa jí slíbí, že se změní, pokud mu dá šanci a Jenůfka k němu pocítí přece jenom něco víc. Zamiluje se do něho. Jenomže po letech se vrací Laca a setká se s bolestivým odmítnutím. Jenůfce se mezitím zprotivil a už o něm nechce ani slyšet. Oči má jenom pro Števu, za něhož se rozhodne provdat. Laca je nešťastný, protože dívku skutečně miluje. Strach má také Petrona. Bojí se, že její pastorkyně skončí stejně jako tehdy ona sama. Jenůfku varuje, ale ta je zaslepena láskou ke Števovi a odpustí mu dokonce jeho častou opilost. Petrona toho má dost a určí mladíkovi rok zkoušky. Pokud se za celý jeden rok ani jednou neopije, může se oženit s Jenůfkou. V jedné chvíli však Jenůfa ztrácí svůj tehdejší půvab a Števa o ni najednou přestane jevit zájem. To už je ale na cestě jejich syn Štefan.

Petrona je poděšena a lekne se, jaká to budoucnost postihne její dceru. Všem namluví, že Jenůfka odjela do Vídně a té se mezitím narodí zdravý chlapeček. Týden po jeho narození pošle Petrona tajně pro Števu, aby se na synka alespoň podíval. Pokusí se jej odprosit, aby Jenůfku ani dítě neopouštěl. Števa se dušuje, že na něho bude platit, ale nikdo se nesmí dozvědět, že je to jeho dítě. Petrona vidí, že nic nezmůže a má strach o pastorčinu budoucnost. Tohle nemanželské dítě jí nikdy nemůže přinést štěstí. Nikdo si ji nikdy nevezme, lidé si na ni budou ukazovat. A jak vlastně malého Štefana uživí?

V té době navštíví kostelničku Petronu Laca a projeví opětný zájem o Jenůfku. Vidí v podušce spící dítě, ale kostelnička mu namluví, že je mrtvé. Když Laca odejde, vezme Štefana a odejde s ním do noci. V dobré vůli, že tím Jenůfce pomůže od neštěstí, ho utopí v ledové vodě. Jenůfka svého synáčka milovala, a proto velice trpí, když se dozví, že zatímco spala, on onemocněl a zemřel. Alespoň tak jí to matka prezentovala.

Jenůfka konečně přijme Lacovu lásku a odhodlá se vzít si jej za muže. Při svatebním obřadu však do místnosti vběhnou pobouření lidé a křičí jeden přes druhého cosi o umrzlém dítěti v řece. Jenůfka se poleká, vyběhne a v miminku pozná svého chlapečka. Všichni vidí její nářky a myslí si, že to ona ho zavraždila. Vtom okamžiku vystoupí Petrona a ke všemu se přizná. Je vidět její lítost.

Petronu Buryjovku soud odsoudil na dvě léta do žaláře. Když ji propustili, ujala se jí Jenůfka s Lacou, kteří ji odvezli s sebou daleko, aby začali všichni nový život. Jenůfka znovu otěhotní, tentokrát s Lacou, ale Petrona se narození vnoučka již nedočkala.

Dramatický příběh Jenůfky a dvou nevlastních bratří Števa a Lacy a tragické smrti dítěte, patřící k vrcholům českého realistického dramatu. Posloužil jako předloha světově uznávané stejnojmenné Janáčkovy opery.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Preissová, Gabriela: Její pastorkyňa. Praha: ARTUR, 2007. ISBN 978-80-86216-89-8

OBSAH:

Kniha je napsaná jako divadelní hra. Děj se odehrává na moravském venkově v 19. století. Hlavní postavou je Kostelnička Buryjovka a její pastorkyně Jenůfa. Jenůfa pracuje jako služebná ve mlýně, kde žijí i dva nevlastní bratři Laco a Števa. Jenůfa se zamiluje do Laca, ale když odejde na vojnu, zalíbí se jí Števa. Když se Laco vrátí z vojny, velmi žárlí na Števu, protože ví, že Jenůfu nemiluje a chce ji jen pro její krásu. A tak Jenůfě naschvál udělá jizvu na tváři a Števa o ni přestane mít zájem.
Jenůfa čeká nemanželské dítě se Števou. Proto se schovává po dobu svého těhotenství u kostelničky a lidé si myslí, že je ve Vídni. Števa si odmítá Jenůfu vzít, i když ví, že dítě je jeho. Vtom se nabídne Laca, že si Jenůfu vezme, ale když zjistí, že má dítě se Števou, začne váhat. A tak kostelnička zalže, že dítě zemřelo. Když Jenůfu uspí makovinou, vezme jí dítě a vloží ho v lese pod led. Jenůfě pak namluví, že při své nemoci prospala 3 dny, a tak dítě zemřelo.
Chystá se svatba Jenůfy a Laca, ale lidé objeví v ledu zamrzlé dítě. Jenůfa pozná svého chlapečka. Lidé se dozví celou pravdu a kostelničku odsoudí do vězení. Jenůfa jí odpouští, ale chce Laca ušetřit od jejího osudu. Ten jí ale neopustí a zůstanou spolu.

KOMPOZICE:

V prvním dějství se seznamujeme s hlavními postavami: Jenůfou, kostelničkou, Lacem a Števou. Števa je zasnouben s Jenůfou, ale kostelnička mu ji dá, jen když se rok neopije. Števův bratr Laca Jenůfu miluje, a aby zabránil jejich svatbě, pořeže Jenůfě tvář.
Ve druhém dějství se těhotná Jenůfa schovává u kostelničky, protože čeká dítě se Števou. Ten si ji však odmítá vzít. Proto tedy kostelnička, bez vědomí Jenůfy, dítě zabije, aby si ji Lava vzal. Oběma poté namluví, že dítě zemřelo během Jenůvčiny nemoci.
Ve třetím dějství se připravuje svatba Jenůfy s Lacem. Lidé přinášejí nalezené mrtvé dítě, a tak musí kostelnička říct pravdu. Nakonec je odsouzena a Laca zůstává se Jenůfkou, která kostelničce odpouští.

PERSPEKTIVA:

Autorka klade důraz na morálku doby, kdy bylo mnohem problematičtější ponechat si nemanželské dítě, než je tomu dnes.

JAZYK:

Autorka použila nářečí Moravy.