30.06.2013 19:13

Kniha z oddělení anglických klasiků... :-)

Henry Fielding

byl anglický spisovatel, dramatik a žurnalista, představitel realismu.

 

Životopis: Henry Fielding (*22. dubna 1707 Sharpham Park, + 8. října 1754 Lisabon) Pocházel z chudé, ale vážené aristokratické rodiny. Studoval na elitní střední škole v Etonu a na univerzitě v holandském Leydenu. Žádnou z obou škol nedokončil. Začal psát pro divadlo (slavná scéna Drury Lane). Po přijetí zákona o divadelní cenzuře se soustředil na románovou tvorbu a žurnalistiku. Později Henry Fielding studoval práva, která dokončil a byl jmenován smírčím soudcem. Založil první novodobý policejní sbor a intenzivně se věnoval sociální problematice. Kvůli vážnému onemocnění odjel na léčení do Portugalska, kde v roce 1754 v Lisabonu zemřel. 

Manželství: Fielding byl dvakrát ženatý. Jeho první manželka Charlotte Craddocková, se kterou se oženil v roce 1734, byla jeho velikou láskou. Říká se, že podle ní vytvořil hlavní ženské postavy v románech Tom Jones (Žofii Westernovou) a Amélie. Charlotte však zemřela v roce 1744. Měli spolu pět dětí, z nichž čtyři zemřely v dětském věku a jediná dcera, Henrietta, se dožila pouhých 23 let, když se několik měsíců předtím provdala za vojenského inženýra jménem James Gabriel Montresor. Tři roky po Charlottině smti se Fielding bez ohledu na veřejné mínění oženil s Mary Danielsovou, její bývalou služebnou, která byla těhotná. Mary mu porodila pět dětí, tři dcery, které zemřely mladé a dva syny Williama a Allena.

Literární dílo: Vytvořil 25 komedií, satir, frašek a burlesek. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů románu 18. století. Ve svých hrách parodoval současnou tvorbu a kritiku (Paleček), společenský život (Kavárenský politik) a politické praktiky vládnoucí whigistické strany (Pasquin - Paskvil, Historický kalendář na rok 1736). V předmluvách ke svým prozaickým dílům- Na obranu života paní Shamely Andrewsové (1741), Joseph Andrews (1742), Jonathan Wild (1743), Tom Jones (1749), Amélie (1751) - často formoval své teoretické názory na literaturu.

(Sir Walter Scott called Henry Fielding the father of English Novel. Because before Henry Fielding English novel could not come in its perfect form. Although Richardson had written Pamella, yet it was in epitolary form. The perfect narrative form of the novel came from the pen of Henry Fielding. Tom Jones is an example of Fielding's narrative skill as a novelist).

 

Tom Jones (1749)

Angl. The History of Tom Jones, a Foundling

Kniha "Historie Toma Jonese, nalezence", často nazývaná prostě "Tom Jones", je komický román anglického dramatika a romanopisce Henryho Fieldinga.

Román Tom Jones je vrcholem Fieldingova románového díla, nejdůslednějším naplněním jeho koncepce komického eposu v próze. Vypráví příběh nalezence Toma Jonese, který je společností odsuzován za lehkovážné chování, ale po mnoha peripetiích odhalí tajemství svého původu, dojde ocenění svého skutečného charakteru a získá milovanou ženu. Román se vyznačuje pestrým dějem, napětím, zajímavými zápletkami a množstvím postav různého charakteru. Má i autobiografické prvky. Vytváří panoramatický obraz anglické společnosti 1.poloviny 18. století. Tímto románem ovlivnil Fielding literární vývoj jak v Anglii tak ve světě. Je označován za první moderní anglický román, který patří k vrcholným dílům světové literatury.

Kniha je rozdělena do 18 knih, z nichž má každá několik kapitol. Autor často vstupuje do děje a vysvětluje čtenáři své myšlenky a názory, nebo to, co by čtenář měl vědět, aby příběhu porozuměl. Častý zásah autora do díla dělá knihu zajímavější hlavně z hlediska vypravování. Čím dále to čtete, tím více zápletek se objevuje.

Děj:

V románu sledujeme životní příběh Toma Jonese od narození až do dospělosti. Jednoho dne objeví lord Allworthy na své posteli malé nemluvně. Za jehož matku považuje Jenny Jonesovou a tak malé novorozeně dostává jméno Tom Jones. Lord si vezme chlapce do vlastní péče a vychovává ho. Lordova sestra Brigita se vdá za kapitána Blifila a porodí mu chlapce, kterého pojmenuje po otci. Kapitám Blifil však brzy zemře. Malý Blifil a pouze o rok starší Tom Jones spolu vyrůstají pod dozorem dvou učenců. Tom Jones a Blifil jsou naprosto jiní. Blifil je navenek vypadající svatoušek, rychle se učí a je tichý a poslušný, uvnitř je však sobecký a na Toma žárlí. Zato Tom je rošťák a provádí samé lumpárny, na druhou stranu je laskavý a ochotný pomoct těm, kdo pomoc potřebují. Kvůli jeho častým průšvihům a problémům se o Tomovi říká, že se narodil pro šibenici (...that it was the universal opinion of all Mr Allworthy's family that he was certainly born to be hanged). Oba učitelé jsou proti Tomovi vysazeni a nadržují Blifilovi. Později se Tom zamiluje do dcery barona Westerna, Žofie. (Zároveň však Tom neodolá pokušení a má pletky s Molly, dcerou hajného). Také Žofie Westernová se zamiluje do pohledného Toma, jenže její otec by nikdy svatbu neschválil. Naopak nutí Žofii do svatby s Blifilem, ten se jí však hnusí a odmítá si ho vzít. Tom Jones je u lorda Allwortha očerněn a tak je vykázán z domu. Toma to mrzí, ale odchází s hrdostí. Odchází z kraje a potká vojáky táhnoucí do války a tak se k nim přidává. Mezi tím i Žofie utíká z domu a odjíždí k příbuzným do Londýna k lady Bellastonové.
Na svých cestách se shodou náhod Tom s Žofií potkají, avšak v nepravou chvíli, kdy Tom je v posteli s jinou, jistou paní Watersovou. Žofie na to odjíždí, Tom se sebere a jede za ní, jenže Žofii pronásleduje také její otec Western.

Tom jede za Žofii až do Londýna. Tady se Tom seznámí s lady Bellastonovou a stává se jejím vydržovaným milencem. Po nepříjemném souboji se Tom dostává do vězení, protože svého protivníka zranil, ale naštěstí zranění není smrtelné a Tom je propuštěn. Ve vězení se dozvěděl, kdo je jeho skutečná matka - je to sestra lorda Allworthyho, která podplatila Jenny, aby dítě nastrčila k jejich dveřím. Tom je tedy synovcem lorda Allworthyho a bratrem Blifila. Lord se to také dozví a ještě se dozví, že Toma očernil Blifil. Tom získává zpátky důvěru lorda Allworthyho, který ho přijme do své rodiny a ponechá mu veškeré své dědictví, a Blifil je ztrácí.
Také baron Western mění své rozhodnutí kvůli svatbě Žofie a místo Blifila chce přijmout za svého zetě Toma. Žofie k tomu dává souhlas, a druhý den se koná svatba. Po svatbě se novomanželé i se svými příbuznými a Tomovými novými přáteli vracejí zpátky na venkov. Tady spolu mají Tom a Žofie dvě děti - holčičku a chlapce.

 

Moje poznámky

+ Děj románu by se dal rozdělit na tři části podle prostředí, ve kterém se odehrává. Začátek knihy nás zavádí na venkov v jihozápadní Anglii, v kraji Somerset. Zde se čtenář seznamuje s hlavními hrdiny a jejich charaktery. - Druhá část se odehrává cestou do Londýna. Dochází k mnoha setkáním, zmatkům a zápletkám na cestách, v lesích či hostincích. Tato část mi připomněla Moliérovy divadelní frašky. Fielding se sice narodil asi o 90 let později, než Moliére, přesto si myslím, že v této části využil svých předchozích zkušeností autora divadelních her. - Třetím prostředím, ve kterém hrdina Tom Jones prožíval své osudy, je Londýn. I zde vystupuje velké množství postav a dochází k mnoha dějovým zvratům, místy je obtížné udržet si přehled.

+ Díky tomu, že se děj přesouvá z Somersetu do Londýna, můžeme sledovat popis způsobu života v Anglii 18. století v těchto rozdílných prostředích. (The story also contrasts "country ways" with the more sophisticated behaviour of city dwellers (obyvatel)).

+ Zajímavostí, na kterou upozornil studijní průvodce Penguin Readers, je souvislost s řeckou literaturou. V závěru knihy, kdy Tom je ve vězení, vyjde najevo identita jedné z jeho milenek. Nyní si říká paní Watersová, ale před dvaceti lety bývala Jenny Jonesovou, a byla tehdy považována za Tomovu matku. Na krátkou chvíli se tedy zdá, že Tom se s ní dopustil krvesmilstva. (Brzy se vysvětlí, že jde o omyl, protože skutečnou Tomovou matkou byla sestra lorda Allworthyho, která však uplatila Jenny, aby se k dítěti hlásila). Tento motiv incestu odkazuje na starořecký příběh Oidipův. Fielding, který studoval řeckou literaturu, jej jistě znal.

Další odkaz na řecké klasické téma zazněl ve filmu Tom Jones (1963) (patrně byl citací z originální verze díla.) Když Tom na své cestě z venkova do Londýna zachránil v lese paní Watersovou z potyčky se vojákem, tato dáma vyvázla s velmi roztrhanými šaty. Tom se nabídl, že ji odvede do nejbližšího hostince a řekl jí, že půjde před ní, aby ji nezahanboval pohledem na její nahotu. Fielding pak ústy vypravěče čtenáři sděluje, že Tom se opravdu střežil ohlédnout, jako Orfeus vyvádějící Euridiku z podsvětí. (Vtip je v tom, že Tom, stejně jako Orfeus, se ohlédl... Euridika kvůli tomu tehdy padla mrtvá, ale pro Toma se z toho vyklubalo další milostné dobrodružství).

+ Osoba vypravěče je pro mnohé nejzajímavější ze všech aktérů knihy. Fielding jeho prostřednictvím oslovuje přímo čtenáře a často právě v jeho řeči je mnoho humorného. Například scéna na venkově, kdy se lord Allworthy zotavuje po těžké nemoci. Tom se z radosti opil. Později, stále ještě trochu opilý, se v lese setkal s Molly a znovu se s ní zapletl (a protože ho přitom viděli Blifil s učitelem, neváhali to donést lordu Allworthymu a ještě Toma více očernit. To byla poslední kapka, kvůli které lord vyhnal Toma z domu). Scénu setkání Toma s Molly uzavírá vypravěč takto: "Some of my readers might be surprised. But I suggest that Tom probably thought one woman better than none, and Molly probably imagined two men to be better than one".

+ Humor je také tím nejhlavnějším, co Fieldingův román odlišuje například od románů Charlese Dickense (zhruba o 100 let mladších).

+ Čtenář by mohl očekávat, že příběh z Anglie 18.století bude cudný a puritánský, opak je však pravdou. Hlavní hrdina Tom vystřídá v průběhu děje několik milenek, nijak tím však neztrácí sympatie vypravěče a potažmo ani čtenářů. Na několika místech také bylo zmíněno děvče, které mělo nemanželské dítě a některá z postav tuto skutečnost vždy komentovala velmi blahosklonně, nejen s pochopením, ale takřka se sympatií, jako něco běžného.

Fieldinga zajímal popis lidských slabostí: touhy po penězích, moci, postavení a slávě, ale i prostších lidských slabostí pro jídlo, alkohol a uspokojení sexuálních tužeb. Ačkoli lord Allworthy v románu představuje dobro, i on má své slabosti - snadno propadne hněvu a učiní rozhodnutí, kterého později lituje. Podobně Tomova slabost pro ženy nijak nebrání tomu, že je hlavním kladným hrdinou a čtenář mu fandí.

 

Rozhlasová adaptace

Slavný román Tom Jones anglického prozaika, dramatika a myslitele 18. století Henryho Fieldinga převedl pro Český rozhlas do dvanáctidílného seriálu František Pavlíček. V řadě epizod tu autor sleduje osud nalezence od jeho narození do dospělosti, historii jeho lásky ke krásné Žofii Westernové, komické i vážné překážky, které jí leží v cestě, až po šťastný konec.

Rozhlasový dramatický seriál o dvanácti částech. Přeložila Eva Kondrysová. Dramatizace František Pavlíček. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Hana Kofránková.
Osoby a obsazení: pan Allworthy (Otakar Brousek), Brigita, jeho sestra (Daniela Kolářová), slečna Wilkinsová, hospodyně (Eva Klepáčová), kapitán Blifil (František Němec), Jenny Jonesová (Růžena Merunková), Partridge (Stanislav Fišer), jeho žena (Bohumila Dolejšová), hokynářka (Ivanka Devátá), lady Bellastonová (Vilma Cibulková) a vypravěč (Luděk Munzar).
Natočeno v roce 1995 (12x31 min).