Emil Hakl - O rodičích a dětech, Pravidla směšného chování
Emil Hakl
(vlastním jménem Jan Beneš)
Emil Hakl se narodil pod pseudonymem Jan Beneš v březnu roku 1958 v Praze, kde dosud žije. Vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka, obor tvorba textu 1987-1991, později ještě dva ročníky dramatického oboru tamtéž. Pracoval jako aranžér, knihovník, strojník, zvukař, reklamní textař, literární redaktor, novinář a časopisecký editor. V 80. letech se věnoval psaní veršů, dramatizaci knižních předloh a jejich realizaci v různých amatérských divadelních formacích. V roce 1988 zakládá spolu s několika dalšími volné literární sdružení Moderní analfabet, se kterým později spolupracovala řada autorů, divadelníků a hudebníků. Těžištěm aktivity sdružení byla pravidelná autorská vystoupení v různých pražských i mimopražských klubech. Na ně pak navázala podobná činnost v Literárním klubu 8. Spolupracoval také s literárním Pant klubem.
Prózu začal psát v roce 1998. Publikoval v řadě sborníků a knižních výborů (Německo, Rakousko, Polsko, Slovinsko, Francie, Velká Británie), novela O rodičích a dětech byla oceněna cenou Magnesia Litera 2003, přeložena do několika jazyků a byl podle ní natočen stejnojmenný celovečerní film (rež. Vladimír Michálek, premiéra Praha, březen 2008).
(Z Haklova autorského webu: www.emilhakl.cz/o-sobe.html)
Pro charakter Haklova literárního díla je zřejmě důležitá jeho biografie. Jako „absolutní neurotik“, jak se Hakl sám charakterizuje, se na střední škole špatně učil. Dobu téměř tří a půl let strávil s kamarádem v opojení narkotiky. „V podstatě jsem se obával, co se stane po dokončení školy,“ říká Hakl. Kvůli dlouhým vlasům nebyl připuštěn k maturitě. Po vojně pak „následovalo deset zmatených let života“, svědčí Hakl. Po večerech dostudoval střední školu a bezvýsledně se pokoušel dostat se na Akademii výtvarných umění. Hakl se třikrát oženil a třikrát rozvedl. Druhou Haklovou manželkou byla Tereza Boučková, dcera spisovatele Pavla Kohouta. Jejím prostřednictvím se dostal mezi disidenty. Kohoutovi fyzicky zabránily komunistické úřady po roční stáži v Rakousku v říjnu 1979 v návratu do Československa. 17. listopadu 1982, během Husákovy státní návštěvy ve Vídni, pronikl Kohout do Prahy: koupil si letenku Vídeň — Berlín s mezipřistáním v Praze a po příletu do Prahy z letadla vystoupil a požadoval setkání s dcerou Terezou. Mediálně Kohoutova eskapáda zastínila Husákovu návštěvu v Rakousku. Státní bezpečnost Kohoutovi setkání s dcerou nedovolila, otec a dcera na sebe jen na letišti gestikulovali odděleni sklem (Kosatík 2001: 365—368). Emil Hakl doprovázel Terezu Boučkovou na letiště, a proto se pak stal terčem zájmu tajné policie. Byl vyslýchán a vyhodili ho ze zaměstnání v pražské Městské knihovně. Nastoupil jako manuální pracovník do pražských vodáren.
(Zdroj: Studie Hakl a Viewegh www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/Epicentre/JanCulik.pdf)
O rodičích a dětech
HAKL, Emil. O rodičích a dětech. Vyd. 3. Praha: Argo, 2008, 133 s. ISBN 978-807-2039-869.
Román O rodičích a dětech je zajímavý svou jednoduchostí a prostotou. Na první pohled banální situace: Syn jde na procházku se svým otcem… Synovi je však přes čtyřicet, je grafik na voné noze. Žije s Martou, které je 26 let. Dokončila studia lingvistiky na filozofii a pracuje doma na grantech. Otci je přes sedmdesát. Je bývalý věděc-biolog. Klasický intelektuál v tom dobrém slova smyslu. Jediné, co tyto dva muže zdánlivě spojuje je to, že se jdou jednou za měsíc spolu projít. Nicméně je spojuje čtyřicet let společného života. Haklova zatím nejúspěšnější kniha vypráví tedy o odpolední procházce, na kterou vyráží dospělý syn s dospělým otcem pražskou Stromovkou a přilehlými místy. V jejich řeči se střídají vzpomínky, traumata a komentáře k pouličním dějům s úvahami o stavu a osudu světa. Procházka, říká autor v úvodu k prvnímu vydání, je totiž magický úkon, spojující sportovní výkon s modlitbou, fňukání sfér s řevem dávno vyhynulých zvířat a vzájemnou výměnu výčitek s vyprávěním vtipů a fórků.
Za tuto knihu získal Emil Hakl ocenění Magnesia Litera 2003 v kategorii próza.
Kniha O rodičích a dětech posloužila jako předloha pro stejnojmenný film, který byl uveden do kin 6. března 2008. Režie se ujal Vladimír Michálek, otce zahrál Josef Somr, syna David Novotný a postavu Marty ztvárnila Mariana Kroftová.
Pravidla směšného chování
HAKL, Emil. Pravidla směšného chování. 1. vyd. Praha: Argo, 2010, 133 p. ISBN 978-802-5702-628.
Pravidla směšného chování volně navazují na rozhovor otce se synem O rodičích a dětech, ale stejně tak je patrné, že kniha čerpá z celé Haklovy prozaické tvorby, kterou v mnoha úrovních, nejzřetelněji v té tematické, završuje a nezřídka i v osvobozujícím gestu překračuje.
Největší čtenářský zájem z díla Emila Hakla dosud zaznamenala novela s názvem O rodičích a dětech. Na jejím konci přivolá vypravěč po vydatné procházce pražskou Stromovkou svému otci taxíka: "Dívám se za světly odjíždějícího taxíku. Dívám se, jak zpoza dveří vlaje kus přivřeného baloňáku... Příště budeš hodnější..., začíná zase brebentit rarach: Budeš trpělivější...! Je to tvuj otec...! Chlap, kterej tě vychoval...! Je to na celym světě jedinej člověk, kterej má s tebou trpělivost...!" Nyní publikovaná novela Pravidla směšného chování se k synovsko-otcovskému dialogu vrací, přesněji řečeno její druhá část. Ta však jízdou taxíkem nekončí, nýbrž začíná. A nejede se domů, nýbrž do nemocnice: "Pomáhám otci s usazením. Nedaří se nám složit dovnitř nohy. Chlap u volantu si nás prohlíží ve zpětném zrcátku."
Tuto zatím poslední prózu talentovaného prozaika střední generace tvoří tři na první pohled spolu málo související povídky. První, spíše žánrový obraz zážitku s paraglidingem, druhá, vpravdě existenciální, zaznamenávající umírání vypravěčova otce, třetí, která líčí výlet do dunajské delty u Černého moře, kam zamýšlí hrdina „uložit“ otcův popel. Všechny tři povídky jsou psány pro Hakla typicky dynamickým, specificky hovorovým jazykem, dokonale evokujícím chování tak trochu „ztracené generace“, která dospívala v husákovském socialismu, a dnes žije často nezakotveně, v mnoha případech i v jakési „kocovině“ z krize nenaplněného středního věku. Hakl píše, jak dýchá! Každá jeho věta v Ich formě navozuje potencionální napětí. V těch nejlepších se opírá o hrabalovskou tradici, stejně jako o reminiscence na prózy beatnické generace. Tato kniha se skvělým signifikantním názvem prozrazuje originálního vypravěče, výrazného představitele současné české prózy, který reflektuje životní postoj nezanedbatelné skupiny čtenářů.
Rozhovor Evy Turnové s Emilem Haklem v časopise Instinkt instinkt.tyden.cz/rubriky/rozhovor/pojd-se-bavit-jako-lidi_26529.html
(Eva Turnová!! Pokud nevíte - basačka od Plastiků. Taky někdejší Sabrina Black Emila Hakla. Taky výborně a vtipně píšící ženská. Právě jí vyšla knížka Turnový háj www.mistnikultura.cz/turnovy-haj-%E2%80%93-eva-turnova ( objednávky na eturnova@volny.cz) )